Dospelost neexistuje

Tak uz to je nejaka doba, co sem se podelila s internetem o muj zivot. Tak proc to neudelat znova. Pred par dny to byl rok,co ziju v Anglii. Neni to sileny? Prijde mi,ze sem odjizdela vcera. Je az neuveritelny jak moc se toho zmenilo. V podstate vsechno. Moje anglictina napriklad, uz nenabizim hostum mejdlo misto polevky( ano, furt pracuju v tom samem hotelu) a uz si nepamatuju ani ty casy, kdy kdykoliv kdyz sem v rychlosti neco potrebovala, tak sem se nemohla vymacknout a pouzila slovosled, kterej neni platnej ani pro cestinu natoz anglictinu. A vubec mi to nechybi, prisla sem si jako idiot. Ale na druhou stranu, pred par dny sem rikala kamaradce v praci o jednom chlapeckovi co byl s maminkou na baru a misto ze byl autistic, tak sem rekla aucistic. Prislo mi, ze neco je spatne a nemohla sem prijit na to co, Jade na me chvili koukala a kdyz ji doslo co sem myslela, malem se pocurala smichy. Ne ale vazne,moje anglictina je super. Jo jo a to, sem jela s Chrisem pred par dny do Londyna a kdyz jdeme na vlak rika mi, ze si nevzal zadny brejle,takze jestli zase ztrati cocky tak ho mam na starost... O pul hodiny pozdeji jsme oba usinali ve vlaku a kdyz sem ho videla mnout si oci zeptala sem se ho : have you lost your concactless eyes again? No tak se mi zase vysmal. Me proste zmatlo jak vsichni se me furt ptaj kdyz neco platim jestli mam concatless kartu,o cockach se moc casto nebavim. Jen tak jednou jednou mesicne s chrisem, kdyz je ztrati. Ale krome tohohle moje anglictina je skvela!!!! A co jako. Sem se naucila. Jen skoda ze neubehne dne kdy nekoho nepobavim nejakym prerekem. Ale to delam i v cestine. Zeptej se moji mami, jako fakt. Tak to bychom meli anglictinu. Taky sem dost zhubla,nechci bejt otravna ale uz skoro tri velikosti. A jedu dal. Jen bych nemela pit tolik piva, to by mi dost pomohlo ale proste... Pivo ze jo. V podstate jakykoliv alkohol. Jo to je to co se zmenilo. Kdyz sem se sem nastehovala nemela sem zadne kamarady krome Mili a Jonathana, ale ti maji maleho Danika a stale se za nimi stavuji na kafe a tak, ale policajt na plnej uvazek v londyne, dite a polovicni uvazek v hotelu vam nedava zrovna moc casu na hanging out. Ted mam opacnej problem, jelikoz sem docela amazing a hilarious ( tvrdim to o sobe porad, specialne opila. Lidi uz nenavidi moji vetu : I completely understand that everyone wants to be like me), je docela stesti kdyz se po praci dostanu domu a ne do hospody. Ale kdyz se dostanu domu, tak furt nemam vyhrano. Protoze doma je Chris( a sedi vetsinou na mem miste) a to znamena ze je tu velka pravdepodobnost, ze budu zase dlouho vzhuru protoze s chrisem muze prijit pivo, gin nebo minimalne koukani na filmy/tv shows ktery obsahuji zombie, sheldona a nebo neco kompletne random. Lidi me milujou a ja ta to nemuzu. :D takze se zmenilo ze uz nejsem takovej imigrant. Teda furt jsem, ale postupne si odskrtavam seznam kterej sem si v hlave pojmenovala jako Being less immigrant. Zacalo to napriklad kdyz mi konecne otevreli bankovni ucet, nebo kdyz sem si zrusila ceske cislo a zalozila smlouvu tady v anglii. Nebo kdyz sem poprve zaplatila najem. Ale pak jsou takovy ty maly detaily, ktery potesi.pred dvemi tydny sem prisla do baru a barman na me prej : hey klara, how youre doing? One desperados with lime for you? Mela sem z toho takovou radost, hned sem to taky vsem rekla. Otocila sem se na kamarady a rekla: im less immigrant again,the bartender knows me. :D jen skoda, ze sem u tohohle nezustala. Myslim, e uz me nikdy nezapomenou. Mela sem vic nez jedno Desperados. A par panaku. Tak trosku me vyhodili. Ja si to nepamatuju. Prej sem spadla,coz by vysvetlovalo ty modriny vsude. No nic, nektery veci se nikdy nezmeni. Alkohol z Vas muze udelat amazing and hilarious person a nebo jenom uplneho retarda. Ja jsem vetsinou nekde uprostred, rada to stridam.
Taky si obcas pridju dospela. Ale mela sem teda predstavu, ze kdyz se clovek odstehuje do cizi zeme, prestane byt zavisly na rodicich a plati si sam najem, vsechny ucty, toaletak se neobjevuje zahadnym zpusobem ve skrini( obcas jo, bless you chris) a musi se kupovat a taky kdyz dojde sampon,tak proste mate na chvilku mastny vlasy a snazite se to prepudrovat make upem, tak sem si myslela ze se budu cejtit uplne jinak. Ale ja si teda dosoela neprijdu. Prijdu si jina. Ale furt sem malej mental. Vsem rikam kocicky, verim ze jednorozci existuji, prave sem oslavila narozeniny a jedinej chris mi dal darek, ktery by odpovidal memu veku. Jinak jednorozci everywhere. Kazdej ( doslova kazdej) vecer posloucham audiobook harryho pottera, protoze jinak neusnu. Skoro kazdej vecer travim diskuzi mezi mnou a chrisem, oba jsme u toho dost vazny, ale resime veci jako jestli zombie umi plavat, jestli ryby nejsou ty nejvic cool zvirata a taky me treba posledne zajimalo, kdyz si chlap bere kalhoty, jestli ma jako oblibenou stranu, na kterou si da penis a nebo ho necha rozhodnout. A verte nebo ne, zrovna tahle debata trvala treba 30 minut a me byly konecne zodpovezene otazky, ktery sem chtela vedet. A ja ti nevim, ale jestli tohle je dospelost, tak to dobry den. By the way, sem si chtela vyprat dneska ale dosel mi praci prasek a chrisovi taky. Ale to je v pohode, kdyz vezmu v potaz ze je mu skoro 38 a furt se mu to stava, tak je to asi teda dospelost. Dost divna. Ale co me treba bavi je, ze si muzu jit do obchodu, hned po vyplate a koupit mikinu za tri tisice, jeste ten vecer si ji polejt cervenym vinem, utratit dalsi penize a posledni dva tydny mesice nemit co jist a hadej co? Nikdo na me nerve nebo mi to nevycita. Krome me samotny, ale ja sem na sebe hodna. A obcas mami, kdyz ji sdelim vic infromaci nez sem chtela a hodi na me ten nestastnej vyraz skrz skype a rekne neco jako : klaro klaro.... A tam ji vetsinou zastavim. A obcas chris. Kdyz prijdu domu ve tri rano, mam hlad, otevru lednicku a v te nic neni a chris rano najde lednicku porad otevrenou. Ale ne to bych kecala, jen si ze me utahoval, chris podle me nema schopnost se zlobit uplne. No abych to shrnula dospelost je stejne tak skvela jako je na hovno a ja si to uzivam.
Premyslim co jineho se zmenilo. Mam mnohem min pratel v cr. V nekterych pripadech moji chybou, v nekterych jejich. Ono je to tak fifty-fifty, je tezky udrzovat kontakt na vetsi vzdalenost. O to vic si cennim tech lidi, kteri v mem zivote zustali ikdyz me skoro vubec nevidaj. Jo a taky se zmenili moje vlasy. Asi tak 20x. Ale to asi neni moc zajimavy. Myslim, ze sem vycerpala muj dnesni limit na cestinu, tudiz goodbye :-)

A co jako :)

Takže občas se dějou divný věci, jakože hezky divný ale nepředvídatelný. Například že za poslední týden zeptalo asi 5 lidí, jestli ještě stále píšu blog. Jojo, píšu. Jenom si na to vzpomenu jednou do měsíce a to většinou nemám čas. A popravdě třeba vůbec nevím o čem mám psat momentálně. Ze začátku mého blogu sem psala jen o Anglii a mém přestěhování se, teď mi přijde že se mi neděje nic moc zajímvého. Už lidem nenabízím v práci mýdlo ale polévku, protože nejsem blbá že jo. Bylo by to trošku trapný po 9 měsících v UK říkat takhle stupidní věci. Jako například včera když mi bylo řečeno od Kirstie, že se lidí ptám jestli chtějí recept místo účtenky. No takže sem uplná kráva. Nikdo mi to neřekl! Já vím jak se obě dvě slova píšou, ale vyslovuju je stejně. A nikdo mi zatím neřekl, že když v ruce držím účet a ptám se jich jestli ho potřebují, tak se ptám jestli chtějí recept. Možná proto ho skoro nikdy nikdo nechce. A včera se Kirstie začala smát, když mě slyšela. No tak konečně, aspoň to vím. Podle mě až tady budu bydlet třeba dva roky, tak mi někdo řekne, že neumím v podstatě vůbec mluvit nebo nevim haha.

Bydlím furt na stejném místě, s Chrisem. Bydlení je skvělý, s Chrisem jsme dobří přátelé. Naposled mi asistoval v mém porozchodovém stříhání vlasů. Procházela jsem si starý fotky a u pár mě napadlo- jé ta je hezká. Pak mi došlo že to sem já a říkala sem si a jako tady se stalo špatně co :D tak sem se rozhodla si obarvit vlasy zpátky na červenou a ostříhat ofinu. Obarvit si vlasy jsem zvládla v pohodě, ale stříhání padlo na Chrise. Ten styl jakým to stříhal... V puse cigáro, v jedný ruce víno a v druhý nůžky. Chvíli jsem se bála, ale doufala jsem že nikdo není takovej nešika jako moje maminka, která mi takhle jednou stříhala ofinu a něčemu se smála a najednou šmik, a střihla mě do víčka. Mě začla tect krev a máma to završila jejím: ups. Klasika. Nikdy jsme se doma nenudily.

Takže to jsem tak shrnula. Práci mám furt příšernou, ale co se dá dělat a na druhou stranu pro to taky posledních pár týdnů tak moc nedělám. Bydlení mám furt úžasný. Kluka už nemám. Venku dost prší, ale tak je to Anglie. Teď řeším dilema jestli jet na kole do práce nebo se na to vysrat a zavolat si taxíka. Což taky vůbec není zajímavý psát na blog. Ale lidi píšou spoustu kravin. A já si na kravinách docela zakládám.

Tudíž, na můj blog sem nezapomněla a až budu mít něco super zábavnýho, tak určite udělám nějak větší příspěvek, ale teď budu pokračovat v klídečku žít svůj život a chodit do otravné práce :) jako to dělá každý.

Čauky mňauky )))

Jak se z milovnice krvavejch steaku stala vegetarianka...

Jak si prejete vas steak slecno? - oh krvavej prosim, rare.
Pojdme se prezrat do kfc!!!!
Miluju tatarak!
Jo a jeste krevety a ustrice. Ty sem mohla jist porad. nejlepsi jidlo na svete- myslela jsem si. V tehle kratkych vetach by me kazdej kdo me zna nasel. Jednou, kdyz mi bylo asi 12 a byla jsem jeste na zakladni skole, tak jsem se rozhodla hrozne odvazane ze prestanu jist maso, protoze miluju zviratka. nemusim ani rikat, ze to nevydrzelo ani tyden. Doma sem se to bala rict, ve skole jsem machrovala na spoluzaky ze jako ted sem vegetarianka  a pak jsem sla s tatou a brachou do kina a dala si twistra a zase se na to vykaslala. Nemela jsem zadne informace, nevedela jsem jak maso nahradit, netusila jsem vlastne proc to delam, ale jsem si jista ze trosku jsem chtela byt odlisna a taky ty zvirata teda. Tim to zhaslo, rychle se na to zapomnelo a ja zila dal svuj plnej masa zivot. A ted prichazi moment kdy musim uznat, ze jsem naprostej pokrytec. Vzdycky me hrozne trapilo kdyz jsem nad tim premyslela, ze zvirata umiraji a ja si pak takhle zeru, ale radeji sem to ignorovala, protoze prece nepujdu proti proudu kdyz tak miluju maso. A nijak jsem se tim nezabyvala, obcas jsem se zarazila ale taky me vzdy odradila reakce ostatnich. Je az neuveritelne jakou agresi muzete v lidech vyvolat, kdyz reknete ze jste vegetarian. jakmile to jen vyslovite, tak je Vam jasne dany najevo, ze by jste meli zavrit zobak a uz si hlavne nedovolovat sdelovat komukoliv svuj stupidni nazor. ja nevim cim to je, ale popravde jedine co me napada je, ze si lidi musi uvedomovat, ze co se deje na 'farmach' neni ok ale snazi se to sami pred sebou zakryt a nejlepsi obranou je preci utok. 23 let jsem nebyla vegetarian a sporadala masa za nekolik lidi, ale  nikdy by me nenapadlo utocit na nekoho kdo proste ji jinak a veri v neco jineho. Bohuzel, lidi jsou ruzni a pokud jdete proti smeru, daji Vam to jasne najevo.

Pak prislo lonske leto, kdy jsem s kamaradkou odjela do Srbska na workcamp. 14 dni jsme pracovali na uklizeni parku, kaceni stromku a podobne. Krome uzasne zkusenosti, protrenovani anglictiny jsme taky poprve obe byly v primem styku s vegetarianskym a veganskym jidlem. kazdy den nekdo varil jidlo pro vsechny a musela byt veganska a pokud mozno i vegetarianska varianta. Fascinovalo me kolik veci vymysleli a varili a ze mi maso v podstate nechybelo. S jednim klukem, biologem, jsem se jeden vecer na toto tema zapovidala. Zajimal me jeho nazor. Co se mi libilo, ze nikdo nas nesoudil, ze jime maso a dalsi zvireci produkty, nikdo nikoho nesoudil na tomhle campu vubec. Cast me tam chtela zustat naporad, nejen kvuli moji letni lasce ktera 'bohuzel' pretrvala az do padani listu, ale kvuli pocitu volnosti a klidu, jaky jsem tam mela. Od te doby jsem nad myslenkou vegetarianstvi premyslela vic a vic. A v tom je ta krasa. Nikdo me do toho nikdy nemohl vnutit, nikdo me nepresvedcoval. Ke vsemu jsem si dosla naprosto ale naprosto sama. A o to vetsi to na me melo dopad. Od Vanoc jsem si byla jista, ze do toho jdu ale furt jsem byla srab a posouvala to. Mela jsem strach, ze mi bude maso chybet. Pak prisla dovolena s mym pritelem do Prahy a ja nechtela stravit pulku dovolene vysvetlovanim rodine a dalsim, proc jako nejim maso. Vylozene jsem si rekla, ze si to naposled uziju a pak uz zadne maso. Jestli tohle cte nejakej vegetarian ci vegan, asi mi chce zakroutit krkem. verte mi, prijdu si hrozne kdyz si to ted uvedomim. Jeste si na chvili uzit ten nadhernej zazitek z jezeni neceho co umrelo bolestivou a nasilnou smrti... no o tom pozdeji. Kazdopadne jsem ale mela dostatek casu 'to do my research'. Posledni tak tri mesice v podstate ziju jen v tomhle svete, ctu ruzne vyzkumy, sleduju dokumenty, do noci nad tim premyslim a neda mi to spat. Dnes je to presne mesic, co jsem prestala jist maso. A tezke to neni vubec. Naopak. Jsou veci, fakta, ktera kdyz zjistite uz je nikdy nemuzete vymazat. Jsou veci, ktere uvidite a uz to nemuzete vratit. Doslo to proste do momentu, kdyz uz to dal nemuzu ignorovat. Jsem v tom az moc hluboko ponorena a vim az moc veci. Je to naprosto sileny, i pro me samotnou, kdyz si uvedomim, jak moc me to zmenilo. Za pouhej mesic!!!! Jeslti mi chybi maso? Ne. Vubec. Pracuji v hotelu, kde obsluhuji lidi v restauraci. Jeste pred mesicem, kdyz jsem nekomu nesla steak nebo kureci kridylka, tak se mi sbihaly sliny. Ted kdyz se na to podivam a vidim tu krev a jak nekdo okusuje zvireci kosti, mam pocit, ze je to naprosto barbarske a naopak je mi z toho smutno. Co uz jsem vubec necekala je moje promena do vegana. Nikdy jsem nechtela byt vegan, prislo mi to extremni. Zbytecne. Zvire se preci nezabiji kvuli vejci nebo mleku, tak proc bych to nemohla jist? Staci ze vyradim maso. Tohle jsem si vzdycky myslela... je hrozne zjistit ze to byla opravdu naivni predstava. Kdyz sem videla, jak s temi zviraty zachazeji, jak sotva narozene mlade odtahnou od skucici matky a jakym zpusobem vubec privedou napriklad kravu k tehotenstvi, uvedomila jsem si, ze veganstvi vubec neni extremni. A samozrejme, jak jsem popisovala lidi, jak reagujou na vegetariany, zkuste si predstavit jak reagujou na vegany. -jezisi, to je trosku prehnany? se zase uklidni tady s tim. Proc jako nepijes mliko, ne ze by kvuli tomu to zvire umrelo ne?... a tak dale a tak dale. Nedavno jsem videla uzasnou prednasku o veganstvi jednoho doktora z centra pro prava zvirat na Floride. Byli jsme vychovani v tom, ze potrebujeme maso. Byli jsme vychovani v tom, ze potrebujeme take mleko a to abychom meli silne kosti. Ano, potrebujeme mliko. nasich maminek. Stejne jako mala telata potrebuji od svych maminek. Bohuzel oni maji tu smulu, ze nikdy nedostanou ani kapku. Protoze prece naprosto logicky kravske mleko je pro lidi. Pes krmi svym mlekem svoje stenata, kocka svoje kotata, slon svoje slunata, koza svoje kuzlata, krava... svoje lidi? takze musim rict, ze ne, neprijde mi extremni nepit mliko, ktere navic ve skutecnosti ani nepotrebujeme. Vedeli jste ze 75% lidi ma intoleranci laktozy? Proc? Protoze pijeme mleko urcene pro uplne jine zvire, zvire nekolikrat tezsi a vetsi nez jsme my. Take jsem nedavno narazila na studii, ktera se snazi rozvratit teorii, ze mleko potrebujeme pro silne kosti. Takze nejvetsimi spotrebitely mleka na svete je USA, Anglie, Svedsko a Finsko...(dal si ty zeme nepamatuju).A zeme s nejvetsim poctem lidi trpicim osteoporozou je... ano, je to USA, Anglie, Svedsko a Finsko. Vtipny, ne? Ani ne. A to radeji ani nemluvim o tom, jak jsou vsechna zvirata napustena antibiotiky a my se pak divime ze kazdy treti clovek na planete trpi rakovinou, nebo zemre na zasatvu srdce nebo infarkt. Je zvlastni kdyz Vase vlastni zazite informace, kterym verite se rozpadnou a zjistite, ze to cele je v podstate jen a jen business.

Tudiz, touto cestou jsem se ja, pravidelna nastevnice kfc, stala vegetariankou, ted uz mohu rici vegankou. A vite co je na tom nejhorsi? Ne, ze jsem naprosto musela zmenit zivotni styl. Ne, ze by mi chybely potraviny, ktere uz nejim. Nejhorsi na tom je videt, ze jste jeden ze sta a vetsina lidi to bohuzel nevidi. Ze to nevidi je bohuzel v bezne. Muzu je doopravdy vinit?Taky sem to nevidela. Musela jem do toho vlozit vlastni usili a chtic zjistit vic, abych objevila jak to je. Nemuzu nikoho vinit, byla jsem vychovana v tom samem presvedceni. Z ceho jsem se ale rozhodla vinit lidi okolo me je, pokud nemaji kapku respektu k jinemu nazoru a utoci na Vas. Bohuzel jsem takovou zkusenost mela s mou velmi dobrou kamaradkou, v podstate nejlepsi. Proto je to hrozne tezke. Videt nekoho, koho milujete, jak nejenze vas nepodpori, ale jeste Vam rekne ze jste naprosto hloupy a ze vynechat maso z jidelnicku je nejvetsi kravina. Proto je to tezke. Naprosto me dojima, jak kazdej veganskej blog nebo youtube video zacina necim jako: Jenom bych chtela rict, ze se nesnazim nikoho presvedcovat a nikomu rozhodne nebudu rikat co jist a proc. Jenom jednoduse mluvim o me zkusenosti a o mem pribehu.... Neni to smutny? jite maso, oukej. nejite maso, mate tendenci se dopredu omluvit, aby jste se vyhli nenavistnym komentum( ktere ale stejne prijdou). Zkuste si predstavit vyjit na ulici a kopnout do psa. Lidi by vas ubicovali. Zkuste si sednout s partou lidi do restaurace a rict nahlas: ne dekuju, ja jsem vegetarian. A co se stane? Minimalne jeden clovek Vam rekne, ze jste pekne trapny a at hlavne uz nic nerikate a dalsi dva lidi protoci panenkami. Nebo pak jsou tu zase reakce na tu nahlou zmenu. Setkala jsem se negativnima reakcema v praci. Nikomu jsem to necpala, nesnazila jsem se rozvijet moji nove objevenou 'viru', ktera mi naprosto prevratila zivot,ale jelikoz nekdo zpozoroval ze nejim vecere pro zamestance, nosim si vlastni jidlo a podobne, rekla jsem, ano ja nejim maso. Posmesky, trapne vtipky a hlavne poznamky typu-to je super, rekneme si za tyden az s tou kravinou zase prestanes.To same doma. Vcera poprve jsem to rekla memu spolubydlicimu. Protocil ocima a po chvili se me zeptal- takze, co to je sracku s tim vegetarianstvim? Rekla jsem mu, ze pokud se k tomu chce vyjadrovat takhle, then be my guest, ale ze pak o tom nehodlam mluvit. tak mi rekl, ze ne, ze samozrejme si dela srandu. Tak se me zeptal na moji motivaci a proc a tak. Rekla jsem mu mozna tak dve vety a hned to prislo taky. No, tak to nevydrzis ze jo. Hlavne je to blbost.
Tohle hrozne boli. Kor od lidi, co o tom nevi nic. nenacetli jako ja tisice a tisice studii na zdrave stravovani, na veganstvi, na zivot (to se tak neda moz nazvat) zvirat  na 'farmach' ale misto aby zkusili klidnou konverzaci, rovnou Vam vpali do obliceje, ze je to nesmysl a hlavne me s tim uz nikdy neotravuj. Ale neboli to kvuli me. Tohle je mnohem vetsi nez ja... Boli to, protoze mam furt pred ocima co se tem zviratum deje a furt si pamatuju ta slova, jak moc jsou ta zvirata nemocna, pak je nasilnicky zabijou a co chemie to musi stat, aby se z mrtveho kousku masa stal produkt, kterej my si koupime v supermarketu. Jestli si vazne mysli, ze po tomhle mam silu je o necem presvedcovat, i kdybych chtela, tak to neudelam. jsem otevrena konverzaci, argumentum ale na urovni a v klidu a hlavne, aby si obe strany prokazali trochu toho repsketu. bohuzel me samotne se moc respektu zatim nedostalo, naopak. Posmech a urazky. ..
Kdo je moji uzasnou podporou je muj pritel. Neni vegetarian, ani o tom myslim nepremysli, ale diskutuje o tom se mnou. Pta se me a jak se citis ohledne toho a toho, a co si myslis o tomhle a proc nejis tohle a proc tohle. Neumim si predsatvit, ze bych touhle naprosto NEUVERITELNOU zmenou prochazela bez nej. Byla bych hrozne stastna, kdyby vic lidi bylo jako on otevrenych ke konverzaci. ja ho do niceho nenutim, rekla jsem mu to jednou a nemusim to opakovat. Ukazuju mu svuj pohled, svuj nazor a ano, samozrejme ze bych byla rada, kdyby tim prochazel se mnou, ale jsem stastna, ze mam vedle sebe nekoho, kdo mi argumentuje, s necim souhlasi s necim ne a ma naprostou uctu k memu rozhodnuti. Sleduje se mnou dokumenty a muzu mu kazdy den vypravet o novych veganskych receptech co jsem vyzkousela, aniz bych se bala jakkehokoliv posmesku. Timto mu dekuji, ze se o nej muzu oprit a sdilet s nim cokoliv.

Nakonec meho celeho prispevku bych chtela, samozrejme, upozornit ze timto nikoho nenavadim k tomu co ma delat, co ma jist a nepokousim se nikoho urazit. Jen jsem citila nutnou potrebu se z tohoto vypsat a podelit se o moji story. Kdyby mi nekdo pred mesicem a pul rekl, ze se ze me rychle stane veganka a naprosto mi to prevrati zivot, neverila bych mu. Ale stalo se, jsou momenty, ktere Vas zmeni k nepoznani. Je to zatim pouhy mesic, ale ja vim presne co delam a vim, ze chci pokracovat mnohem dal nez ve zmene jidelnicku a chci jakkymkoliv zpusobem pomoci zviratum. pokud nepracuji, vetsinu casu travim na blozich o vegantvi, o pravech zvirat a o stravovani, do noci koukam na videa a dokumenty, ktere me nuti k placi a kazdy den zkousim nove zdrave recepty a ucim se, jak spravne vyvazit mou stravu, aby memu telu nic nechybelo. Jsem v tom naprosto pohlcena a konecne mam pocit, ze to co delam, ma nejaky smysl.
Pokud je mezi temi par lidmi, co to cte nekdo, kdo by se o toto tema zajimal, i kdyby ne o samotne veganstvi, ale chtel by videt co me tak moc motivovalo k teto obrovske zmene, doporucuju dokument Earthlings. Neni to rozhodne pro slabsi povahy, ja a Darren jsme byli dost otreseni, vic jak jednou jsem si musela zacpat pusu rukou, protoze jsem neverila tomu co vidim a pulku noci se mi zdali nocni mury, ale myslim, ze by tenhle film mel videt naprosto kazdy. kdyz uz ne proto, aby se zamyslel, jestli chce takhle zit, tak aby alespon pochopil co lidi motivuje ke zmene jidelnicku.

P.S. Premyslim, ze si rozjedu svuj blog s recepty. Uz mam nekolik nasbiranych receptu a par i vymyslenych.
P.S.S. Za par dni si budu adoptovat maleho Bambiho. je to tedy holcicka, Dolly. Zije v nedalekem zachrannem centru pro divoka zvirata, kteri nejsou schopni se navratit do prirody, v ktere by na vlastni pest neprezily. Diky mym penizkum bude mit tahle holcicka, kterou srazilo auto a ma tezke poraneni hlavy, zajistenou profesionalni peci na cely dalsi rok :)

Britove a to jejich You`re all right?

Nechapejte to spatne, Britanii milujua jsem ji oddana a stejne tak dost miluju i brity. Ale jsou chvile kdy Vam i veci a lidi co milujete lezou na nervy, ze? Na cesku me vytaci takovych veci, ze jsem se dokonce odstehovala(a taky sem chtela poslouchat britskej prizvuk den co den). Ale po skoro sedmi mesicich co ziji v Anglii, je myslim cas na trosku kritiky, protoze celej tenhle blog je pekne slunickovej. Coz sem i ja, teda ne posledni dobou. Nechteli by jste me ve svem zivote posledni dobou. prace me privadi k silenstvi a je ze me protivna krava, ale k tomu zas jindy. Ted k tem britum. Takze, co furt maji s tim You`re all right?!?!?!?! Nikdo se ve skutecnosti nezajima jak se mate nebo co delate. Pouzivaji to misto pozdravu a nekdy dokonce i misto neverbalniho pozdravu. Takove to, kdyz jste v praci a nekoho potkate parkrat za den, tak si nerikate pokazde cauky mnauky ze jo, obcas se na sebe usmejete, jindy postaci jen ocni kontakt. No tak britove maji svoje you`re all right a jedou si to furt. Kdyz jsem se sem pristehovala, tak jsem si myslela, ze se fakt ptaji jak se mam. Jaky zklamani bylo, kdyz sem odpovidala a zacala rikat- ale jo mam se dobre bla bla bla... a clovek co se me ,ptal, jak se mam uz davno nebyl v misnosti. Kor to bylo trapny, kdyz v mistnosti byl nejaky dalsi brit a nebo kdokoliv kdo zije v uk dele nez ja a videl me jak mluvim do vzduchu a muj prekvapenej vyraz. Takze po case clovek zjisti, ze britove jsou tak zdvorily az jsou vlastne strasne nezdvorily. Oni by ani nedokazali se v podstate nezeptat, ale absolutne je neajima jak se mate. Nejhorsi na tom je, ze uz to delam taky. V 90% teda cekam na odpoved ale minuly tyden jsem sla na bar jen pro tac, videla kolegu rekla mu You`re all right a zase zmizela ve dverich a pak si rikam- hej tady neco nesedi, nikdo mi neodpovida, ja normalne odesla. Aniz bych si to uvedomovala menim se v zdvorile nezdvorileho brita. 

Dalsi poznatek, kterej s tim zdvorilactvim souvisi (zdvorilost je zasrane tezky slovo, hrozne mi to trva vzdycky napsat, kor kdyz to pisete po nekolikate po sobe). Takze, vetsina lidi vi, ze britove proste jsou zdvorily, coz ja miluju a mnohem vic pratelsti. cizi lidi na me zacnou mluvit ve vlaku, v obchode a me osobne to vzdy zlepsi den. Zkusit to v Praze, 90% lidi by si myslela ze sem zhulena kdyz na ne jenom tak mluvim. No fakt. nejhezci byl moment, kdy jsem nezamerne presne ukazala mame, proc to tak miluju. Nedavno za mnou byla na nasteve a byli jsme se projit po mem malem mestecku kde ziji a kdyz jsme sli kolem kostela a byly uz skoro na namesti, nejaky stary pan co sel stejnym smerem se me ptal, jestli jsme taky byli v kostele na koncerte. tak mu rikam ze nene, ze jsme jen na prochazce. Tak mi hezky vylicil jake to bylo a ze je to kazdy ctvrtek v tolik a tolik hodin a odkud sem a ze doufa, ze si moje maminka uzije dovolenou a at mame krasny den a nashledanou. Odesel a hned rikam mame: No a tak to tady vidis. Krasny proste. Ale to je to pozitivum, ted k tomu negativismu. Znate takovy ty lidi, co proste si o sobe moc mysli a umi Vam to dat pekne najevo, specialne pokud pracujete kdekoliv se zakazniky, at uz je to agentura, obchod, restaurace, fitko, cokoliv... tak pro ne jste naprosta nula, co je obsluhuje a jelikoz oni Vam preci plati, tak Vy jim mate nejlepe libat nohy a omluvit se jim, ze jste mizerny odpad lidske odrudy. No tak, kazdej zname tyhle lidi. No ale ted si je zkuste predstavit, kdyz jsou to britove. Kor starsi britove, kteri jsou uplne vyfesakovani a hrozne elegantni a kdyz Vam daji timhle elegantnim zpusobem najevo ze jste nula, ej to snad jeste horsi, nez kdyz Vam nekdo reken v hospode- hej vole jedno pivo. Specialne kdyz nakonci vetz pouzijou isn`t it aby umocnili jak moc maji pravdu a Vy ne. Naposled jsem napriklad zapomnela dat jedne madam lzicku ke capucinu( nemam tuseni jak se spravne pise capucino). A ted  co ja bych rekla na jejim miste by bylo: excuse me, can I have a teaspoon please? thank you very much... ale damicka si me zmerila tim pohledem - ty mala servirska nicoto- a velmi pomalu odrikala tohle: Excuse me, but you didnt give me teaspoon for the capucino. Capucino withou spoon, thats not okay, isn`t it? ( mala dramaticka pauza kdy doufala, ze reknu jezisi no to sem nejvetsi krava na svete omlouvam se velicenstvo) Well, next time when you` re trying to serve anyone, just make sure you know how it supposed to be, all right? ... No to mate chut preskocit bar a uskrtit ji. Typicky britsky. Nemuze proste rict, ze potreuje lzicku, nechat me rict, jeee pardon zapomnela sem, moc se omlouvam, ona by mohla rict, nic se nedeje, dekuju, nashle... Ona mi musi vysvetlit velmi pomalu jako kdybych byla uplnej lobotom, co jsem udelala spatne a ze to je spatne a jak to mam udelat priste... Agr, sileny. 

No a to je tak vsechno co bych dneska chtela rict. mam den volna po silenem tydnu, takze si chci trosku pospat a taky budu skypovat s mamou. Jo a sorry tem co to ve skutecnosti fakt ctou, ze mi chybi carky a hacky Mam pujcenej laptop od spolubydliciho. A jeste male sorry tem, co me prispevky ctou a ja nenapsala zadnej vic jak dva mesice. Chci zacit zase psat vic.

Thats all. Seeeeeee yooooou sooooooooon.

P.S. Nakonec pridavam zabavnej obrazek, kterej me vzdy pobavi ))))