Jak se z milovnice krvavejch steaku stala vegetarianka...

Jak si prejete vas steak slecno? - oh krvavej prosim, rare.
Pojdme se prezrat do kfc!!!!
Miluju tatarak!
Jo a jeste krevety a ustrice. Ty sem mohla jist porad. nejlepsi jidlo na svete- myslela jsem si. V tehle kratkych vetach by me kazdej kdo me zna nasel. Jednou, kdyz mi bylo asi 12 a byla jsem jeste na zakladni skole, tak jsem se rozhodla hrozne odvazane ze prestanu jist maso, protoze miluju zviratka. nemusim ani rikat, ze to nevydrzelo ani tyden. Doma sem se to bala rict, ve skole jsem machrovala na spoluzaky ze jako ted sem vegetarianka  a pak jsem sla s tatou a brachou do kina a dala si twistra a zase se na to vykaslala. Nemela jsem zadne informace, nevedela jsem jak maso nahradit, netusila jsem vlastne proc to delam, ale jsem si jista ze trosku jsem chtela byt odlisna a taky ty zvirata teda. Tim to zhaslo, rychle se na to zapomnelo a ja zila dal svuj plnej masa zivot. A ted prichazi moment kdy musim uznat, ze jsem naprostej pokrytec. Vzdycky me hrozne trapilo kdyz jsem nad tim premyslela, ze zvirata umiraji a ja si pak takhle zeru, ale radeji sem to ignorovala, protoze prece nepujdu proti proudu kdyz tak miluju maso. A nijak jsem se tim nezabyvala, obcas jsem se zarazila ale taky me vzdy odradila reakce ostatnich. Je az neuveritelne jakou agresi muzete v lidech vyvolat, kdyz reknete ze jste vegetarian. jakmile to jen vyslovite, tak je Vam jasne dany najevo, ze by jste meli zavrit zobak a uz si hlavne nedovolovat sdelovat komukoliv svuj stupidni nazor. ja nevim cim to je, ale popravde jedine co me napada je, ze si lidi musi uvedomovat, ze co se deje na 'farmach' neni ok ale snazi se to sami pred sebou zakryt a nejlepsi obranou je preci utok. 23 let jsem nebyla vegetarian a sporadala masa za nekolik lidi, ale  nikdy by me nenapadlo utocit na nekoho kdo proste ji jinak a veri v neco jineho. Bohuzel, lidi jsou ruzni a pokud jdete proti smeru, daji Vam to jasne najevo.

Pak prislo lonske leto, kdy jsem s kamaradkou odjela do Srbska na workcamp. 14 dni jsme pracovali na uklizeni parku, kaceni stromku a podobne. Krome uzasne zkusenosti, protrenovani anglictiny jsme taky poprve obe byly v primem styku s vegetarianskym a veganskym jidlem. kazdy den nekdo varil jidlo pro vsechny a musela byt veganska a pokud mozno i vegetarianska varianta. Fascinovalo me kolik veci vymysleli a varili a ze mi maso v podstate nechybelo. S jednim klukem, biologem, jsem se jeden vecer na toto tema zapovidala. Zajimal me jeho nazor. Co se mi libilo, ze nikdo nas nesoudil, ze jime maso a dalsi zvireci produkty, nikdo nikoho nesoudil na tomhle campu vubec. Cast me tam chtela zustat naporad, nejen kvuli moji letni lasce ktera 'bohuzel' pretrvala az do padani listu, ale kvuli pocitu volnosti a klidu, jaky jsem tam mela. Od te doby jsem nad myslenkou vegetarianstvi premyslela vic a vic. A v tom je ta krasa. Nikdo me do toho nikdy nemohl vnutit, nikdo me nepresvedcoval. Ke vsemu jsem si dosla naprosto ale naprosto sama. A o to vetsi to na me melo dopad. Od Vanoc jsem si byla jista, ze do toho jdu ale furt jsem byla srab a posouvala to. Mela jsem strach, ze mi bude maso chybet. Pak prisla dovolena s mym pritelem do Prahy a ja nechtela stravit pulku dovolene vysvetlovanim rodine a dalsim, proc jako nejim maso. Vylozene jsem si rekla, ze si to naposled uziju a pak uz zadne maso. Jestli tohle cte nejakej vegetarian ci vegan, asi mi chce zakroutit krkem. verte mi, prijdu si hrozne kdyz si to ted uvedomim. Jeste si na chvili uzit ten nadhernej zazitek z jezeni neceho co umrelo bolestivou a nasilnou smrti... no o tom pozdeji. Kazdopadne jsem ale mela dostatek casu 'to do my research'. Posledni tak tri mesice v podstate ziju jen v tomhle svete, ctu ruzne vyzkumy, sleduju dokumenty, do noci nad tim premyslim a neda mi to spat. Dnes je to presne mesic, co jsem prestala jist maso. A tezke to neni vubec. Naopak. Jsou veci, fakta, ktera kdyz zjistite uz je nikdy nemuzete vymazat. Jsou veci, ktere uvidite a uz to nemuzete vratit. Doslo to proste do momentu, kdyz uz to dal nemuzu ignorovat. Jsem v tom az moc hluboko ponorena a vim az moc veci. Je to naprosto sileny, i pro me samotnou, kdyz si uvedomim, jak moc me to zmenilo. Za pouhej mesic!!!! Jeslti mi chybi maso? Ne. Vubec. Pracuji v hotelu, kde obsluhuji lidi v restauraci. Jeste pred mesicem, kdyz jsem nekomu nesla steak nebo kureci kridylka, tak se mi sbihaly sliny. Ted kdyz se na to podivam a vidim tu krev a jak nekdo okusuje zvireci kosti, mam pocit, ze je to naprosto barbarske a naopak je mi z toho smutno. Co uz jsem vubec necekala je moje promena do vegana. Nikdy jsem nechtela byt vegan, prislo mi to extremni. Zbytecne. Zvire se preci nezabiji kvuli vejci nebo mleku, tak proc bych to nemohla jist? Staci ze vyradim maso. Tohle jsem si vzdycky myslela... je hrozne zjistit ze to byla opravdu naivni predstava. Kdyz sem videla, jak s temi zviraty zachazeji, jak sotva narozene mlade odtahnou od skucici matky a jakym zpusobem vubec privedou napriklad kravu k tehotenstvi, uvedomila jsem si, ze veganstvi vubec neni extremni. A samozrejme, jak jsem popisovala lidi, jak reagujou na vegetariany, zkuste si predstavit jak reagujou na vegany. -jezisi, to je trosku prehnany? se zase uklidni tady s tim. Proc jako nepijes mliko, ne ze by kvuli tomu to zvire umrelo ne?... a tak dale a tak dale. Nedavno jsem videla uzasnou prednasku o veganstvi jednoho doktora z centra pro prava zvirat na Floride. Byli jsme vychovani v tom, ze potrebujeme maso. Byli jsme vychovani v tom, ze potrebujeme take mleko a to abychom meli silne kosti. Ano, potrebujeme mliko. nasich maminek. Stejne jako mala telata potrebuji od svych maminek. Bohuzel oni maji tu smulu, ze nikdy nedostanou ani kapku. Protoze prece naprosto logicky kravske mleko je pro lidi. Pes krmi svym mlekem svoje stenata, kocka svoje kotata, slon svoje slunata, koza svoje kuzlata, krava... svoje lidi? takze musim rict, ze ne, neprijde mi extremni nepit mliko, ktere navic ve skutecnosti ani nepotrebujeme. Vedeli jste ze 75% lidi ma intoleranci laktozy? Proc? Protoze pijeme mleko urcene pro uplne jine zvire, zvire nekolikrat tezsi a vetsi nez jsme my. Take jsem nedavno narazila na studii, ktera se snazi rozvratit teorii, ze mleko potrebujeme pro silne kosti. Takze nejvetsimi spotrebitely mleka na svete je USA, Anglie, Svedsko a Finsko...(dal si ty zeme nepamatuju).A zeme s nejvetsim poctem lidi trpicim osteoporozou je... ano, je to USA, Anglie, Svedsko a Finsko. Vtipny, ne? Ani ne. A to radeji ani nemluvim o tom, jak jsou vsechna zvirata napustena antibiotiky a my se pak divime ze kazdy treti clovek na planete trpi rakovinou, nebo zemre na zasatvu srdce nebo infarkt. Je zvlastni kdyz Vase vlastni zazite informace, kterym verite se rozpadnou a zjistite, ze to cele je v podstate jen a jen business.

Tudiz, touto cestou jsem se ja, pravidelna nastevnice kfc, stala vegetariankou, ted uz mohu rici vegankou. A vite co je na tom nejhorsi? Ne, ze jsem naprosto musela zmenit zivotni styl. Ne, ze by mi chybely potraviny, ktere uz nejim. Nejhorsi na tom je videt, ze jste jeden ze sta a vetsina lidi to bohuzel nevidi. Ze to nevidi je bohuzel v bezne. Muzu je doopravdy vinit?Taky sem to nevidela. Musela jem do toho vlozit vlastni usili a chtic zjistit vic, abych objevila jak to je. Nemuzu nikoho vinit, byla jsem vychovana v tom samem presvedceni. Z ceho jsem se ale rozhodla vinit lidi okolo me je, pokud nemaji kapku respektu k jinemu nazoru a utoci na Vas. Bohuzel jsem takovou zkusenost mela s mou velmi dobrou kamaradkou, v podstate nejlepsi. Proto je to hrozne tezke. Videt nekoho, koho milujete, jak nejenze vas nepodpori, ale jeste Vam rekne ze jste naprosto hloupy a ze vynechat maso z jidelnicku je nejvetsi kravina. Proto je to tezke. Naprosto me dojima, jak kazdej veganskej blog nebo youtube video zacina necim jako: Jenom bych chtela rict, ze se nesnazim nikoho presvedcovat a nikomu rozhodne nebudu rikat co jist a proc. Jenom jednoduse mluvim o me zkusenosti a o mem pribehu.... Neni to smutny? jite maso, oukej. nejite maso, mate tendenci se dopredu omluvit, aby jste se vyhli nenavistnym komentum( ktere ale stejne prijdou). Zkuste si predstavit vyjit na ulici a kopnout do psa. Lidi by vas ubicovali. Zkuste si sednout s partou lidi do restaurace a rict nahlas: ne dekuju, ja jsem vegetarian. A co se stane? Minimalne jeden clovek Vam rekne, ze jste pekne trapny a at hlavne uz nic nerikate a dalsi dva lidi protoci panenkami. Nebo pak jsou tu zase reakce na tu nahlou zmenu. Setkala jsem se negativnima reakcema v praci. Nikomu jsem to necpala, nesnazila jsem se rozvijet moji nove objevenou 'viru', ktera mi naprosto prevratila zivot,ale jelikoz nekdo zpozoroval ze nejim vecere pro zamestance, nosim si vlastni jidlo a podobne, rekla jsem, ano ja nejim maso. Posmesky, trapne vtipky a hlavne poznamky typu-to je super, rekneme si za tyden az s tou kravinou zase prestanes.To same doma. Vcera poprve jsem to rekla memu spolubydlicimu. Protocil ocima a po chvili se me zeptal- takze, co to je sracku s tim vegetarianstvim? Rekla jsem mu, ze pokud se k tomu chce vyjadrovat takhle, then be my guest, ale ze pak o tom nehodlam mluvit. tak mi rekl, ze ne, ze samozrejme si dela srandu. Tak se me zeptal na moji motivaci a proc a tak. Rekla jsem mu mozna tak dve vety a hned to prislo taky. No, tak to nevydrzis ze jo. Hlavne je to blbost.
Tohle hrozne boli. Kor od lidi, co o tom nevi nic. nenacetli jako ja tisice a tisice studii na zdrave stravovani, na veganstvi, na zivot (to se tak neda moz nazvat) zvirat  na 'farmach' ale misto aby zkusili klidnou konverzaci, rovnou Vam vpali do obliceje, ze je to nesmysl a hlavne me s tim uz nikdy neotravuj. Ale neboli to kvuli me. Tohle je mnohem vetsi nez ja... Boli to, protoze mam furt pred ocima co se tem zviratum deje a furt si pamatuju ta slova, jak moc jsou ta zvirata nemocna, pak je nasilnicky zabijou a co chemie to musi stat, aby se z mrtveho kousku masa stal produkt, kterej my si koupime v supermarketu. Jestli si vazne mysli, ze po tomhle mam silu je o necem presvedcovat, i kdybych chtela, tak to neudelam. jsem otevrena konverzaci, argumentum ale na urovni a v klidu a hlavne, aby si obe strany prokazali trochu toho repsketu. bohuzel me samotne se moc respektu zatim nedostalo, naopak. Posmech a urazky. ..
Kdo je moji uzasnou podporou je muj pritel. Neni vegetarian, ani o tom myslim nepremysli, ale diskutuje o tom se mnou. Pta se me a jak se citis ohledne toho a toho, a co si myslis o tomhle a proc nejis tohle a proc tohle. Neumim si predsatvit, ze bych touhle naprosto NEUVERITELNOU zmenou prochazela bez nej. Byla bych hrozne stastna, kdyby vic lidi bylo jako on otevrenych ke konverzaci. ja ho do niceho nenutim, rekla jsem mu to jednou a nemusim to opakovat. Ukazuju mu svuj pohled, svuj nazor a ano, samozrejme ze bych byla rada, kdyby tim prochazel se mnou, ale jsem stastna, ze mam vedle sebe nekoho, kdo mi argumentuje, s necim souhlasi s necim ne a ma naprostou uctu k memu rozhodnuti. Sleduje se mnou dokumenty a muzu mu kazdy den vypravet o novych veganskych receptech co jsem vyzkousela, aniz bych se bala jakkehokoliv posmesku. Timto mu dekuji, ze se o nej muzu oprit a sdilet s nim cokoliv.

Nakonec meho celeho prispevku bych chtela, samozrejme, upozornit ze timto nikoho nenavadim k tomu co ma delat, co ma jist a nepokousim se nikoho urazit. Jen jsem citila nutnou potrebu se z tohoto vypsat a podelit se o moji story. Kdyby mi nekdo pred mesicem a pul rekl, ze se ze me rychle stane veganka a naprosto mi to prevrati zivot, neverila bych mu. Ale stalo se, jsou momenty, ktere Vas zmeni k nepoznani. Je to zatim pouhy mesic, ale ja vim presne co delam a vim, ze chci pokracovat mnohem dal nez ve zmene jidelnicku a chci jakkymkoliv zpusobem pomoci zviratum. pokud nepracuji, vetsinu casu travim na blozich o vegantvi, o pravech zvirat a o stravovani, do noci koukam na videa a dokumenty, ktere me nuti k placi a kazdy den zkousim nove zdrave recepty a ucim se, jak spravne vyvazit mou stravu, aby memu telu nic nechybelo. Jsem v tom naprosto pohlcena a konecne mam pocit, ze to co delam, ma nejaky smysl.
Pokud je mezi temi par lidmi, co to cte nekdo, kdo by se o toto tema zajimal, i kdyby ne o samotne veganstvi, ale chtel by videt co me tak moc motivovalo k teto obrovske zmene, doporucuju dokument Earthlings. Neni to rozhodne pro slabsi povahy, ja a Darren jsme byli dost otreseni, vic jak jednou jsem si musela zacpat pusu rukou, protoze jsem neverila tomu co vidim a pulku noci se mi zdali nocni mury, ale myslim, ze by tenhle film mel videt naprosto kazdy. kdyz uz ne proto, aby se zamyslel, jestli chce takhle zit, tak aby alespon pochopil co lidi motivuje ke zmene jidelnicku.

P.S. Premyslim, ze si rozjedu svuj blog s recepty. Uz mam nekolik nasbiranych receptu a par i vymyslenych.
P.S.S. Za par dni si budu adoptovat maleho Bambiho. je to tedy holcicka, Dolly. Zije v nedalekem zachrannem centru pro divoka zvirata, kteri nejsou schopni se navratit do prirody, v ktere by na vlastni pest neprezily. Diky mym penizkum bude mit tahle holcicka, kterou srazilo auto a ma tezke poraneni hlavy, zajistenou profesionalni peci na cely dalsi rok :)